- Pozor na nespolehlivost: Společnost Polferries nás už nejednou vypekla – loď prostě nejela.
- Alternativy: hned vedle jezdí spolehlivější společnost Stena Line na trase Gdyně – Karlskrona. Je sice dražší, ale v krizové situaci vás zachrání.
Když technika selže na polárním kruhu
Bohužel ani nové auto není zárukou klidné cesty. Červená kontrolka motoru a nouzový režim nás zastavily na noc ve Stockholmu
- Tip pro cestovatele: V neděli v Evropě servis neseženete. Počítejte s časovou rezervou pro "zásahy vyšší moci".
- Závada na cestě: I přes návštěvu autorizovaného servisu nás drobné technické problémy (včetně defektu kola) provázely až k cíli. V -20 °C se vám ale auto vybalovat a měnit rezervu opravdu nechce, ale jednou za 300km stačilo dofouknout :-)
Finsko a mrazivý extrém: -31 °C
Jakmile jsme vjeli do vnitrozemí Finska, teplota klesla na brutálních -31 °C
1. Topení nestíhá: I při plném výkonu zůstala rozmrzlá jen přední okna.
2. Palivo je základ: Tankujte vždy, když máte polovinu nádrže. Hustota čerpacích stanic je na severu velmi nízká.
3. Platební karty: Většina stanic je samoobslužných a bere pouze karty. Mějte u sebe alespoň dvě různé značky (Visa/Mastercard)
Adrenalin na zamrzlých silnicích
Jízda po totálně zaledněných silnicích je slušný adrenalin. Ve Finsku jsou silnice lemovány vysokými bariérami sněhu, které fungují jako "U-rampa" – když dostanete smyk, bariéra vás často odrazí zpět na silnici. Přesto jsme na ledovce uháněli i 120 km/h, abychom dohnali zpoždění.
Příjezd do Oksfjordu: Brána na Soroy
Po tisících kilometrech sjíždíme k pobřeží, kde se díky Golfskému proudu otepluje na snesitelných -12 °C. V přístavu Oksfjord nás vítá silná sněhová bouře. Jsme unavení, ale šťastní – čeká nás poslední trajekt přímo na ostrov Soroya.
Soroya: Vítejte v rybářském ráji (nebo blázinci?)
Po příjezdu na Soroyu k Ahmedovi (ubytování je jen 500 m od přístavu) nás čekal rituál: vybalit, navázat pruty a vyladit sestavy. I když ve Finsku bylo -30 °C, tady na pobřeží je díky Golfskému proudu kolem nuly. První večer trávíme u poctivého guláše od Expres Menu, který vozíme s sebou – je to rychlé a poctivé jídlo, které na severu oceníte.
Důležitý tip pro zimní lov: V březnu funguje pouze hlavní přístav v Hasviku. Cesta na šelf za velkými hejny je daleká, proto zapomeňte na malé lodě. My sázíme na větší lodě s motorem 115 HP – bezpečnost a komfort na pětimetrových vlnách jsou prioritou.
Den D: Souboj s norskými obry
Cesta na šelf (místo zvané Kveite Grunn) je adrenalin. Představte si dvě hodiny jízdy v pětimetrových vlnách. Jakmile ale dorazíte na hranu šelfu, sonar se zblázní.
- Hloubka 70 metrů: Obrazovka sonaru je od 40 metrů až ke dnu totálně "zaplněná".
- První náhozy: První nástraha dopadne ke dnu a 30lb prut se okamžitě ohýbá pod tíhou 18kg tresky. 10 minut lovu a máme v lodi přes 50 kg ryb!
Jaké vybavení nás podrželo?
Při takovém náporu poznáte kvalitu vybavení během pár minut. Skvěle se nám osvědčil prut Savage Gear Interline, který si s rybami kategorie 20 kg+ poradil bez zaváhání. Jako nástrahy jsme točili:
- Gumové nástrahy Savage Gear až 32 cm – ideální na velké tresky.
- Westin Crazy Daisy – fantastický shad, který ryby nenechají v klidu.
Strategie: Jak se zbavit „malých“ ryb?
Zní to neuvěřitelně, ale po chvíli začnete řešit, jak nechytat ty „běžné“ desetirokilové kusy. Tahat každých 5 minut 10kg rybu vás fyzicky zničí. Museli jsme začít „tunit“ nástrahy:
1. Odstranění trojháčků: Z pilkrů i gum jsme sundali spodní trojháčky.
2. Montáž velkých jednoháků: Na horní očko pilkerů jsme dali velký jednohák velikosti 15/0
3. Výsledek: Nástraha přestala být tak „chytlavá“ pro menší ryby. Na záběr jsme sice čekali i 20 minut, ale pak už to byly kusy 120 cm+.
Regenerace a lov vlkoušů
Když už tělo vypovídalo službu, změnili jsme techniku. Místo těžké dřiny na šelfu jsme jeli ke skalám „škádlit“ vlkouše. Je to sice o jednotkách kusů, ale je to skvělý relax, u kterého si člověk odpočine před dalším výjezdem na otevřené moře.
Praktické postřehy ze Soroy:
- Limit pro vývoz: Limit pro vývoz filet na hlavu naplníte za jedno odpoledne. Zbytek pobytu je o čisté radosti z lovu a pouštění ryb (Catch & Release).
- Počasí: Sledujte Windy.com, ale počítejte s tím, že i „klidná hladina“ na Soroyi znamená metrové vlny.
- Palivo: Na loď berte vždy plnou. Cesty na šelf jsou dlouhé a spotřeba vlnách stou
Rybářská etika a realita: Je Soroya jen o mase?
Po pár dnech na šelfu přichází únava, kterou pochopí jen ten, kdo tahal tunu ryb denně. Když se k tomu přidá sněhová vánice, rádi si dáme pauzu. Sedíme v teple domku, pijeme kafe a sledujeme, jak venku šestnáctiletá holka s obřím bagrem neúnavně vyváží tuny sněhu do moře. Arktická zima v přímém přenosu.
Matematika šelfu: 250 kg ryb za hodinu
Statistika úlovků při zimním rybolovu na Soroyi je neúprosná:
- Tresky obecné: Průměr 80–110 cm. Každá desátá má 115+ cm, každá dvacátá přes 120 cm.
- Halibuti: Zkoušeli jsme je cíleně a odměnou nám byl jeden "cvalík" o váze 51 kg.
- Vlkouši: Ideální rybařina na regeneraci u skal, když už vás nebaví boj s obry na hloubkách.
Temná strana ráje
Tady ale narážíme na otázku, kterou si musí položit každý poctivý rybář. Má to smysl? Za hodinu rybolovu máte v lodi 250 kg masa.
- Nádhera: Sněhem zapadané kopečky a vlny tříštící se o skály.
- Extrém: Cesta po ose přes zamrzlé Finsko je zážitek, který letadlo nikdy nenahradí. (Pokud se na to chystáte, nepodceňte kvalitní termoprádlo a oblečení do Norska, v -10 °C na lodi je to vaše jediná záchrana).
- Pokora: Když se před vámi zvedne šestimetrová vlna, hrdinství jde stranou a loď otáčíte směr přístav.
Když jsem se vracel, říkal jsem si: "Bylo to super, ale už nikdy víc." Jenže dnes, po půl roce, už zase koukám do map a plánuji další cestu. Soroya vás prostě nepustí.
Petrův zdar!
Martin Mikoláš, Mlsport.cz / Tahoun.cz
Další fotečky z našeho výletu najdete zde...
