Rybolov v Norsku 2026: kompletní průvodce (doprava, výbava, techniky)

Bez ohledu na stále se zpřísňující legislativu ohledně vývozu rybích filet z Norska přibývají další a další rybáři mířící za rybolovem v Norsku. I když aktuálně v roce 2026 můžete z registrovaného rybářského kempu odvézt 2× ročně 15 kg filet, zatím stále platí možnost si „něco“ navíc tzv. přikoupit. Tudíž to zatím nikoho zásadně neodradilo! A jelikož dotazy na téma, jak tam dojet, jak tam chytat a na jaké nástrahy… rozhodl jsem se to shrnout do krátkého článečku.

Tipy z praxe: Pokud vás baví i konkrétní výpravy a reálné podmínky na vodě, mrkněte na Zimní rybolov v Norsku – cesta na bájný ostrov Sorøya.

 

Doprava

Do Norska jsem poprvé vyrazil někdy před 20 lety a stále jezdím autem. Řídit mi problém nedělá a, jak s oblibou říkám, pokud nemám alespoň 5–6 prutů a pár desítek kilo nástrah, cítím se nesvůj. Představa, že se mám sbalit do letadla, je prostě nepředstavitelná 😊

  • Pro lokality na jihu volte trajekty na trase Rostock/Trelleborg, Świnoujście/Ystad – lepší než se kodrcat přes Dánsko, ty ušetřené drobné za to moc nestojí.
  • Pro lokality od Mo i Rana výše (Lofoty+) zvolte linku Gdaňsk/Nynashamn – obecně je ve spodní části Švédska i Norska hodně radarů a tento spoj tu dlouhou cestu krásně rozdělí.
  • Pro cestu Norskem nezapomeňte na registraci do norského mýtného systému, cesta Švédskem je zdarma.
  • Zvláště okolo polárního kruhu tankujte i když máte polovinu nádrže – hustota benzínek vážně není jako na D1.
  • Pokud vezete alkohol nad limit, nezapomeňte ho před hranicí proclít. Švédský limit je asi 500 piv na osobu, ale ten norský je krapet přísnější.
  • Pokud jedete přes Švédsko, určitě se zastavte na nákup v místním řetězci ICA – pozor, jsou jako Tesco, tedy ICA a ICA MAX – volte určitě ten velký.
  • Švédsko je země hamburgerů – pokud máte na cestě nějaké časové okno, určitě se někde stavte na jídlo – do mekáče už nikdy nevlezete. TIP: zkuste Sibyllu.

Pokud vás zajímá i „cestovní realita“ na úplný sever, mrkněte na Sorøya 2019.

Výbava

Nějaké části vybavení na rybolov v Norsku lze najít v garáži každého průměrného rybáře. Pokud chodíte vláčet a máte nějaký tužší vláčecí prut 80+ g, klidně ho zabalte – optimum je sice 100+, ale jsou rybáři jezdící do Norska se 40g modelem ☹ Pak potřebujete něco na těžší rybolov, případně chytání ve větší hloubce – mníci, okouníci, žraloci… Až budete od někoho slyšet větu „Prosím tě, jezdím 20 let do Norska a tady ta 50g Catana je víc než dostačující“, usmějte se a běžte jinam (proč, to vám vysvětlím níže)! Sice můžete celý život v Norsku strávit lovem na „mělčinách“ a jemnou přívlačí, ale do Norska se jezdí především za zážitky – a tím určitě nemyslím lov „drobných“ ryb někde na nějaké podvodní hoře!

  • Prut délky do 2,40 m se zátěží 100 g+ stačí na běžné vláčecí nástrahy a malé pilkery 20–120 g.
  • Prut délky do 2,20 m pro těžší rybolov s většími a velkými nástrahami, zátěž cca 300 g – ten lze použít i na občasný lov v hloubce.
  • Ideálně i opravdu tvrdý (krátký) prut na lov v hloubkách 150 m a víc, který je schopen snést zátěže 500 g a víc.
  • Zvažte u první varianty ještě jeden do rezervy.
  • Do výbavy zakupte i nějaké univerzálně použitelné koncové očko a balení rezervní šňůry (minimálně pro vláčecí sestavu).
  • Volte odolnější rybářské navijáky – nemusí být nutně slanovodní či vodotěsné, ale obecně pevnější modely, velikostí odpovídající konkrétním prutům.
  • Na přívlač šňůra 0,16–0,20 mm, na těžký rybolov 0,25–0,30, max. 0,35 mm.

Pokud chceš výbavu vidět ještě víc „lokalitně“ a konkrétně, mrkni na Jaké vybavení se hodí na rybolov v norském Hennes.

Techniky

90 % času v Norsku strávíte „přívlačí“. Jestli bude klasická, nebo spíše vertikální, je otázkou lokality. Pokud jsou plochy, na kterých budete chytat, větší, lze volit klasickou přívlač. Pokud obchytáváte strmější podvodní kopce, je lepší volit vertikální přívlač. Přeci jen mají špičky kopců kolikrát jen pár desítek metrů čtverečních a je tedy lepší „obťukávat“ svah z obou stran – a tedy na něm fakticky strávit víc času!! Zbytek času strávíte lovem velkých ryb, a to buď treskovitých na velké shady, ale i pilkry. Dnes už se výraz pilkrování moc nepoužívá, protože ruku na srdce – pilkrování = vertikální přívlač 😊 A pak je tu lov „na maso“, ať už na kousky (lov okouníků či mníků), nebo na celé ryby při lovu halibutů a trofejních exemplářů tresek obecných či mníků.

  • Pochopte, že přívlač je i chytání s malými vláčecími pilkery, a dejte jim šanci.
  • Naučte se rozlišovat, kdy je lepší házet a kdy je vhodnější vertikální přívlač.
  • Naučte se chytat v mezivodě a nepouštějte nástrahy při vláčce v mělčinách zbytečně ke dnu – treska není candát.
  • Příliv a odliv jsou nejdůležitější čas, kdy musíte být na rybách – hlídejte si, v kolik hodin je.
  • Experimentujte s barvami – stříbrná není všemocná a zvláště při temné zatažené obloze ani účinná; je dobré mít ve výbavě i tmavé, nebo naopak výrazné barvy.
  • Nejvíc informací získáte ve filetárně – stačí mrknout do beden a vidíte, co se chytá; podle druhů ryb v bednách většinou odvodíte i jak.

Chceš vidět techniky v reálné situaci a v konkrétní lokalitě? Mrkni na Rybolov v Norsku – Smola.

Nástrahy

Když se s někým bavíte, občas pohoršeně pronese „já nepilkruju“ – skoro až s odporem v hlase 😊 Na chytání s pilkrem není ovšem nic špatného a při chytání v hloubce používám pilker jako zátěž raději než klasická velká olova. Pokud chytám u dna a občas s ním chci ťuknout, abych měl představu, jak vysoko nade dnem jsem, je dobré odstranit spodní trojháček a, pokud to jde, použít velký jednohák (klidně i samotnou velkou papriku) uchycenou v horní části – tak, abych při kontaktu se dnem omezil možnost vázky. Jen zapomeňte na pradávnou kombinaci pilkeru a návazce s pěti „paprikami“! Pokud nechytáte okouníky, jsou 2–3 háčky na sestavě až až. Přijde na to každý, kdo trefí hejno metrových ryb 😊

  • Nechytejte jen s gumami, ale mějte v zásobě i pilkery různých velikostí – jejich účinnost je někdy výrazně vyšší.
  • Při lovu s celou rybou – pokud nepoužíváte komerčně prodávaný návazec – použijte na jeho výrobu vlasec o průměru 0,90 mm a víc; délku od olova k háčku dejte okolo 1 m, nebude se to tolik motat.
  • Pokud rádi používáte velké a bohužel i drahé gumové nástrahy typu Westin Crazy Daisy, Savage Gear Herring a podobné, použijte při jejich lovu magnetické návazce a horní háček buď zcela odstraňte, či překryjte bužírkou. Jinak riskujete, že nástraha za 500 Kč vydrží 2–3 ryby ☹

A pokud chceš univerzální checklist, co na moře opravdu přibalit, máme ho tady: Co s sebou vzít na mořský rybolov.

Kuchání a filetování mořských ryb

Práce s ulovenou rybou a její zpracování je paradoxně to, kde dělá chybu obrovské množství rybářů. Jelikož je to téma na samostatný článek, dovolím si jen upozornit na pár detailů a vysvětlit, proč je 50g prut na rybolov v Norsku hloupost!! Protože i vy jste se určitě už setkali s poznámkami typu „Jé, ta ryba je taková dobrá, minule byla lepší, proč ta tvá chutná tak dobře…“ atd. Protože za vše může stres 😊

Proč stres ničí maso?

Když ryba dlouho bojuje na prutu, dochází v jejím těle k několika negativním procesům:

  • Kyselina mléčná: Během dlouhého zdolávání svaly pracují na maximum bez dostatku kyslíku. V mase se hromadí kyselina mléčná, která snižuje pH. To vede k blátivé textuře a nakyslé chuti.
  • Spálení masa: U teplokrevných ryb může teplota svalů při zdolávání stoupnout tak vysoko, že se maso doslova „uvaří“ zevnitř. Tomuto jevu se v Japonsku říká yake-niku. Maso pak ztratí barvu a je znehodnocené.
  • Spotřeba ATP: ATP je energie uložená v buňkách. Pokud ji ryba vyčerpá při boji, nastupuje posmrtná ztuhlost (rigor mortis) mnohem dříve a agresivněji, což vede k tuhému a suchému masu.

Proč je kratší zdolávání (nebo bleskové usmrcení) lepší?

  • Okamžitá smrt: Mozek nestihne vyslat signály stresu do svalů.
  • Zachování glykogenu: Energie zůstane v mase, což po usmrcení pomáhá rozvinout jemnou chuť.
  • Lepší trvanlivost: Maso z ryby, která nebyla stresovaná, vydrží čerstvé mnohem déle.

Pokud toužíte nebo vysloveně potřebujete domů dovézt metrák masa, neřešte povolený limit – stačí zajít do nejbližší zpracovny a většinou vám za běžnou tržní cenu prodají, co si řeknete. A řada z nich už předem ví, že tam nejdete pro ryby, ale hlavně pro tu účtenku 😊

Plánování a bezpečnost při dovolené v Norsku

Plánujte, plánujte a plánujte – VŠE, od cesty do Norska po každý výjezd na moře. Alfou a omegou při rybaření v Norsku je kdy a kam: tedy kdy tam pojedu (v jaké fázi bude měsíc), jak bude vycházet příliv, kdy a kam pojedeme dnes na ryby – protože po snídani může být pozdě! Hlavně ale kdy a do jaké lokality – Norsko je obrovská země s rozdílnými teplotami a třeba ve středním Norsku už v září moc velkých ryb nechytnete. Na severu není většinou moc makrel… A hlavně nezapomeňte na bezpečnost – českých rybářů, co se vybourali na cestě, zranili či ztratili na moři, je víc než dost :-(

  • Plánujte dovolenou s ohledem na fázi měsíce i vrchol přílivu. Pokud není polární den, tak na noční příliv není bezpečné jezdit; a pokud vychází první na brzy ráno a druhý na pozdě odpoledne, nebudete mít přes den moc štěstí.
  • Ve středním Norsku bývá počasí stabilnější, ale trofejní tresky a halibuty tu moc nečekejte.
  • Studujte podvodní mapy na norgeskrt.no na apartmánu či ještě před odjezdem na dovolenou. Koukat na lodi do echolotu se slovy „tak kam dnes pojedeme“ je špatně.
  • Dodržujte zásady bezpečnosti na moři – za jízdy mějte vždy vestu či plovoucí oblek a nepřeceňujte síly. Lepší když zůstanete celý týden na baráku, než zblízka poznat místní hřbitov.
  • Na cestu zpátky rozložte síly – mikrospánek po týdenním non-stop rybaření a flámování přijde rychleji než při cestě tam. Lepší nechat ujet trajekt než manželce kamaráda vysvětlovat, že už ho neuvidí :-(

Závěr

Tenhle článeček jsem sepsal jako takový obecný návod pro všechny, co jedou za rybolovem do Norska, a snad vám odpoví na vše podstatné :-) Vlastně si každý odstavec zaslouží sólo rozebrat, takže témata možná v následujících měsících rozebereme bod po bodu, ale to hlavní jsem sepsal.

Osobně mám rybaření v Norsku strašně rád a za posledních 20 let jsem navštívil lokality na jihu, uprostřed i na samém severu, takže těch poznatků a zkušeností mám snad dost! Pokud ale budete mít jakékoli dotazy, jsem vám pochopitelně k dispozici – nejsem vševěd, ale o to, co znám, se rád podělím.

Martin
Rybářské potřeby Mlsport/Tahoun.cz

Související články